The Most Valuable Post-Antique Era European Coin Ever Sold at Auction, Minted in Prague

V roce 1628 mladý král Ferdinand III. Habsburský v Praze málem podlehl pravým neštovicím (variole) — nemoci, která byla v té době zpravidla smrtelná. Na oslavu jeho zázračného uzdravení vyrazila legendární pražská mincovna — jedna z nejprestižnějších mincoven té doby v Evropě — v roce 1629 sérii mimořádných pamětních zlatých ražeb, včetně ikonického 100dukátu o úchvatné hmotnosti 349 gramů dukátového zlata a průměru 74 mm — nejtěžší zlaté mince, jaká kdy byla v Praze a na celém území Koruny české vyražena.

Razidla v Praze mistrně vyřezal Donát Starck pod vedením mincmistra Beneše Hübmera — na averzu je mladistvé poprsí Ferdinanda ve zbroji s Řádem zlatého rouna, na reverzu korunovaný český lev. Aukční síň NAC označila toto pražské mistrovské dílo za jednoho ze "zlatých gigantů" raně novověké Evropy — a právem.

Jak uvádí Bernd Kluge v předmluvě ke knize Goldgiganten (2010), zlaté ražby o hmotnosti 100 dukátů razilo pouze Španělsko v letech 1516–1526, polský král Zikmund III. v roce 1621 (na památku vítězství nad Turky u Chocimi), sedmihradský kníže Michael I. Apafi v roce 1677 a Benátská republika v letech 1763–1797 — pražský 100dukát Ferdinanda III. tak patří do exkluzivního klubu pouhých pěti emitentů v celé historii evropského mincovnictví, kteří kdy tak monumentální zlatou ražbu vytvořili.

Polský 100dukát Zikmunda III. z roku 1621, rovněž vážící kolem 350 gramů, byl v roce 2018 prodán za 2,16 milionu USD — a v květnu 2025 dosáhl další exemplář rekordních 19,2 milionu NOK; pražský stodukát však tento rekord v listopadu 2025 drtivě překonal.

Ze stodukátových exemplářů je dnes ve veřejných sbírkách známo pouze sedm kusů — dva v Národním muzeu v Praze, tři v Budapešti, jeden ve Smithsonian Institution a jeden v Rakouské národní bance. Dne 6. listopadu 2025 se tento pražský poklad objevil jako položka č. 1008 na aukci NAC č. 162 v Curychu — jako součást legendární Traveller Collection, souboru více než 15 000 mincí, které byly před 2. světovou válkou tiše shromážděny a poté na více než 50 let ukryty pod zemí, aby byly ochráněny před nacistickou konfiskací.

Kladívko padlo na 1 950 000 CHF, konečná cena včetně aukční provize dosáhla 2 388 750 CHF — což z ní činí nejdražší post-antickou evropskou minci, jaká kdy byla v aukci prodána. Při říjnovém rekordním kurzu zlata 4 375 USD za trojskou unci by hodnota samotného kovu v této minci činila zhruba 1 milion Kč — kupující tedy zaplatil 62-násobek tržní hodnoty zlata, což je mocný důkaz toho, jak historický význam a extrémní vzácnost mohou dalece převýšit hodnotu drahého kovu.

Přesně to dělá numismatiku tak fascinující — obor, kde se historie, umění a investice setkávají v jediném mimořádném objektu zrozeném v srdci Prahy. 

Informační zdroje:

1. Viduna, J. — "Stodukát Ferdinanda III. za více než 62 milionů korun", Art+ / Artplus.cz, 26. 11. 2025

🔗 artplus.cz/…/stodukat-ferdinanda-iii…

2. Numismatica Ars Classica (NAC) — Auction 162, Lot 1008: Ferdinand III, 100 Ducats 1629, The Traveller Collection, Zürich, 6. 11. 2025

🔗 thetravellercollection.com/…/lot-1008…

3. Canadian Coin News — "100-ducat 'gold giant' tops four million", 13. 11. 2025

🔗 canadiancoinnews.com/100-ducat-gold-giant-tops-four-million/

4. Numismatic News — "Gold Polish 100 ducat brings over $2 million" (CNG Triton XXI, Sigismund III 100 Ducats 1621), 26. 2. 2018

🔗 numismaticnews.net/…/gold-polish-100-ducat…

5. Coinstrail.com — Donative 100 Ducats 1621, Poland, Sigismund III Vasa — aukční historie a cenový vývoj

🔗 coinstrail.com/…/donative-100-ducats/…

6. Aucburg.com — "Ducats — The Main Gold Coins of Europe" — přehled 100dukátových ražeb v Evropě

🔗 aucburg.com/…/dukaty-glavnye-zolotye-monety-evropy

7. Kluge, B. — Goldgiganten, 2010 — citováno dle Art+ (viz zdroj č. 1)

8. Militký, J. — Pražská mincovna 1526–1856, 2009 — citováno dle Art+ (viz zdroj č. 1)

9. Novák, E. — "Dvojí pražská korunovace 1627 a pamětní ražby z roku 1629", Mince a bankovky 4/2001 — citováno dle Art+ (viz zdroj č. 1)

🤖 Text připraven s využitím AI asistenta Claude (Anthropic) na základě výše uvedených zdrojů a vlastního výzkumu.

🔗 claude.ai