From the History of Czech Coinage

* Pražský groš Ladislava Pohrobka – stříbrná mince, kterou po nástupu na trůn vydával král Ladislav Pohrobek. Tyto groše jsou velmi vzácné, protože byly raženy v malém množství a po krátkou dobu. V současnosti jsou známé pouhé čtyři dochované exempláře. Od grošů z jiného období se tato mince na první pohled liší opisem LADISLAVS PRIMVS.

V době, kdy Ladislav nastoupil na český trůn, bylo tuzemské mincovnictví ve špatné kondici. Ostatně jako celá země, která po smrti Albrechta II. trpěla bezvládím a strádala ekonomicky i úpadkem morálky. Mince, které obíhaly, pocházely většinou z dob minulých a byly už notně opotřebované. I přes naléhavou potřebu nových mincí a králův výnos o ražbě grošů v Kutné Hoře, nedošlo na pravidelnou výrobu. Pražské groše s Ladislavovým jménem pocházejí zřejmě z období jeho korunovace, případně vznikly při návštěvě samotného krále v Kutné Hoře.

Zdroj: Pražská mincovna, https://prazskamincovna.cz/prazskygros.htm</p>

V mincích českých zemí je uchován trvalý otisk dějin českého národa. Každá mince nese příběh své doby a je svědkem rozmachu i úpadků, politických ambicí, hospodářských krizí i kulturního rozkvětu. Mince a medaile vydané českými panovníky zachycují zásadní historické milníky, které formovaly vývoj českého státu a jeho postavení v Evropě. Zlaté české dukáty nejsou pouze symbolem bohatství, ale i dokladem mimořádné technické a umělecké vyspělosti, kterou domácí mincovnictví dosáhlo. Jejich vysoká ryzost a precizní zpracování svědčí o schopnostech mistrů, kteří tyto mincovní klenoty vytvořili.

Kořeny českého mincovnictví sahají hluboko do starověku. Již keltští Bójové, kteří obývali území dnešních Čech, razili zlaté a stříbrné mince inspirované řeckými a makedonskými vzory. Tyto keltské ražby patří k nejstarším dokladům mincovnictví ve střední Evropě a představují první doložený pokus o vlastní měnový systém na našem území. Po zániku keltské moci se peněžní oběh na čas vytratil a znovu se plně obnovil až se vznikem raného českého státu.

Obnovení domácího mincovnictví je spojeno s nástupem Přemyslovců. První české denáry byly raženy za knížete Boleslava I. v druhé polovině 10. století. Tyto kvalitní stříbrné mince nesly jméno panovníka a křesťanské symboly, čímž vyjadřovaly nejen ekonomickou stabilitu, ale i politickou a duchovní legitimitu nově se formujícího státu. Nejstarší pražská mincovna se pravděpodobně nacházela na Vyšehradě a její existenci dokládají mimořádně vzácné mince s opisem PRAGA CIVITAS.

Rozvoj českého mincovnictví byl úzce spjat s dostupností drahých kovů. Již od dávných dob se v českých řekách rýžovalo zlato, zejména v oblastech Šumavy a Českého krasu. Rýžování zlata bylo oblíbenou činností místních obyvatel i přistěhovalců, kteří do českých zemí přicházeli v naději na rychlé zbohatnutí. Zlatonosné písky se staly zdrojem obživy i inspirací pro řadu legend a pověstí, které dodnes připomínají tuto ranou "zlatou horečku".

Vedle rýžování se postupně rozvíjelo i hlubinné dolování zlata a především stříbra. Krušné hory, Jizerské hory či Zlaté hory patřily k významným těžebním oblastem, jejichž bohatství zásadně ovlivnilo hospodářský rozvoj země. Vznikla prosperující horní města, mezi nimiž vynikaly Kutná Hora, Jihlava, Jílové u Prahy nebo Kašperské Hory. Právě těžba stříbra v Kutné Hoře se stala klíčovým impulzem pro zásadní reformu českého mincovnictví na přelomu 13. a 14. století.

Roku 1300 vydal král Václav II. horní zákoník, který sjednotil pravidla těžby a nakládání se stříbrem. Na jeho základě byla zahájena ražba pražských grošů, jedné z nejvýznamnějších mincí evropského středověku. Pražský groš se vyznačoval mimořádnou kvalitou a stabilní hmotností, díky čemuž se rychle stal mezinárodně uznávaným platidlem. V oběhu zůstal až do poloviny 17. století a po staletí symbolizoval hospodářskou sílu Českého království.

V 16. století přinesl objev bohatých stříbrných ložisek v Jáchymově vznik jáchymovského tolaru. Tato velká stříbrná mince se stala předchůdcem dnešního dolaru a její název se rozšířil do celého světa. Jáchymovská mincovna patřila k nejvýznamnějším v Evropě a potvrdila výjimečné postavení českých zemí v dějinách světového mincovnictví.

Právo razit mince bylo výhradním královským regálem a patřilo k základním atributům panovnické moci. Významnou osobností českého mincovnictví byl císař Rudolf II., který vládl na přelomu 16. a 17. století. Za jeho vlády se Praha stala centrem evropské kultury, vědy a umění. Rudolf II. byl vášnivým sběratelem mincí a medailí a považoval je za významný prostředek reprezentace moci i vzdělanosti.

Medailérské umění na jeho dvoře doslova vzkvétalo. Významnou roli zde sehrál italský medailér a sochař Giovanni Abondio, proslulý mistrovskou portrétní prací a schopností zachytit psychologii zobrazovaných osob. Jeho medaile, stejně jako díla švýcarského rytce Hanse Reinharta staršího, patří k vrcholům evropského medailérství své doby a výrazně ovlivnily další vývoj tohoto uměleckého oboru.

Do tisícileté historie českého mincovnictví se zapsala řada měst. Vedle Prahy, Kutné Hory a Jáchymova působily mincovny také v Brně, Olomouci, Chebu, Opavě, Znojmě, Českých Budějovicích, Plzni, Kadani, Litoměřicích či Mělníku. Významnou úlohu sehrála i kremnická mincovna, založená roku 1328, která se dnes nachází na Slovensku, ale byla klíčová i v období Československé republiky.

Pražská tradice ražby mincí je starší a významnější než tradice kremnická ((1328)) nebo vídeňská, jejíž počátky sahají do roku 1194. Na rozdíl od těchto mincovních center se však Praha nemůže pochlubit nepřetržitou činností. V její více než tisícileté historii se střídala období ražby slavných mincí s dlouhými přestávkami, kdy byla mincovna zcela uzavřena. Měnili se rovněž zřizovatelé pražské mincovny a opakovaně se měnila i místa jejího působení v rámci města. Přesto zůstala Praha klíčovým symbolem českého mincovnictví a ražba mincí zde probíhala, s přestávkami, až do roku 1856.

České mincovnictví tak představuje nepřerušený příběh trvající více než tisíc let, od keltských statérů přes denáry, groše a tolary až po moderní mince a medaile. Je to příběh, v němž se propojuje hospodářství, politika, umění i technická dovednost. Mince z českých zemí nejsou pouze platidlem, ale především hmatatelným svědectvím dějin, které zanechaly trvalou stopu v evropském i světovém kontextu.

* Zdroj: https://prazskamincovna.cz/; vytvoreno s pomoci AI, ChatGPT, model 5.2